Americký klusák
Název plemene: AMERICAN STANDARDBRED
Vysvětlení názvu: Název Standardbred byl použit poprvé v roce 1879 a vyjadřuje zásadu, že při zápisu do plemené knihy musí každý špičkový klusák podstoupit přezkoušení standardní rychlosti. Tento standard byl původně tři minuty, později 2 minuty 30 sekund na míli. U mimochodníků, kteří jsou rychlejší, požaduje standard čas ještě o pět sekund lepší.
Původ: Americký klusák byl vyšlechtěn koncem 18.století ve východních státech USA, zejména v Appalačském pohoří. Zakladatelem plemene byl anglický plnokrevních Messenger, kůň vynikajícího původu po všech třech arabských plemenících. Dalšími předky byla americká plemena, především morganové a kanadští a narrangasettští mimochodníci.
Historie: V roce 1788 byl do USA dovezen anglický plnokrevník Messenger, syn Turfa, který v Anglii úspěšně závodil v rovinových dostizích. Tento kůň prožil 20 let v různých hřebčínech v Pennsylvánii, New Yorku a New Jersey a uhynul v roce 1808. Bylo mu 28 let. Nikdy nezávodil v zápřeži, ale v rodokmenu měl několik klusáků, a tyto vlohy předával potomstvu. Nejlepší americké liniie klusáků jsou odvozeny od potomků Messangera s morganskými klisnami. Do chovu se také dostal Clay, potomek berberského hřebce, dovezeného z Tripolisu v roce 1820. Nejvýznačnějším představitelem amerického klusáka byl Hambletonian, narozený v roce 1840, který se považuje za hřebce zakladatele současného amerického klusáka. Stal se otce 1335 potomků. Hambletonian byl blízce příbuzný Messengerovi po matce, ale měl i krev Claye. Mezi potomky Hambletoniana bylo mnoho vynikajících klusáků, kteří dosahovali na závodní dráze skvělých výkonů, i když on sám nikdy nezávodil. Předky většiny amerických klusáků jsou synové Hambletoniana, George Wilkes (*1856), Dictator (*1863), Happy Medium (*1863) a Electioneer (*1868).
Charakteristika: Americký klusák je vysloveně sportovní kůň, určený k dostihům v zápřeži. Převážnou většinou jsou to mimochodníci, protože ti se v USA více cení, neboť jsou rychlejší než diagonální klusáci. Jsou to nejrychlejší klusáci na světě, vyznačují se pevnou, robustní stavbou a dokonalou mechanikou pohybu. Při posuzování koně je hlavní především výkon, exteriér pro toto plemeno není důležitý. Americký klusák je delší a méně elegantní než anglický klusák a těžší než americký jezdecký kůň.
Popis plememe: Výška koně se pohybuje od 155 co 160 cm, obvod hrudi má přesahovat 180 cm a obvod metakarpu 20 cm. Celková hmotnost koně nemá být větší než 500 kg. Američtí klusáci jsou poměrně nižší a delší než plnokrevníci, mají poměrně hrubší hlavu, kohoutek nižší než záď a vynikají především mohutným osvalením plece i zádi. Zvláštní důraz se klade na kvalitu nohou a tvrdost kopytní rohoviny, která má být "ocelová". U tohoto plememe jsou povoleny všechny plné barvy, nejčastěji jsou to hnědáci a ryzáci, vzácněji vraníci. Bílé znaky nejsou oblíbeny, i když nejsou důvodem k nižšímu ocenění koně. Tito klusáci mají velmi přímý, velmi dlouhý a vydatný chod a dovedou se soustředit na výkon mnohem lépe než jiní koně. Ovšem také tréninkové metody byly v předních klusáckých stájích dovedeny k dokonalosti, takže právem toto plemeno drží titul nejrychlejšího klusáka světa.
Povaha: Americký klusák je kůň velmi houževnatý, bojový a tvrdý, většinou vyniká i odvahou, i když ji na dráze nemůže uplatnit tak dobře jako dostihoví koně. Vzhledem k tomu, že klusáci jsou chováni ve velkých stájích a od mládí jsou podrobeni tvrdému tréninku, nemají tak dobrý vztah k člověku jako jezdečtí koně, ale jsou výkonní, poslušní a učenliví. Klusácký výcvik je velmi náročný, protože úspěch koně závisí na tom, aby ani ve vypjatých okamžicích nezacválal. Výkon je tím náročnější, že jezdec v sulce nemá možnost koně ovlivňovat tak bezprostředně jako jezdec v sedle. Špičkový klusák nemůže být všestranný, dnes jsou klusáci výhradně specialisté, doby, kdy stejní klusáci závodili v sulce i pod sedlem, již dávno minuly.
Využití: Americký klusák je výhradě sportovní kůň, který neslouží žádné jiné činnosti, než k závodům v zápřeži. Protože však jde o plemeno dokonale prošlechtěné, neobyčejně rychlé a výkonné, věnuje se jeho chovu mimořádná pozornost a američtí klusáci se vyvážejí do celého světa pro zlepšení výkonnosti jiných plemen klusáků. Závody klusáků jsou v USA velice oblíbené, jen maličko zaostávají za dostihy plnokrevníků a patří také k finančně nejvýnosnějším. V mnoha zemích, např. v Itálii obliba klusáckých závodů předstihuje jiné hippo sporty. Pochopitelně, že ceny špičkových koní dosahují astronomických výšek. Zvláštnostní amerických závodů je vysoké zastoupení mimochodníků. Zatímco obliba mimochodníků v Evropě upadla již před dvěma stoletími, v Novém světě jsou koně s tímto příjemným a pohodlným chodem stále chováni a ceněni. Pravda, většinou jde o koně pracovní, ale americký klusák zřetelně dokomentuje výhody mimochodu, už tím, že je na drahách zastoupen v poměru 4:1. Americký klusák zastínil všechny evropské klusáky, a tak se na klusáckých závodech na celém světě setkáváme převážně se zvířaty, která mají aspoň z části americkou krev. Kdysi slavní angličtí klusáci zmizeli ze scény, němečtí se jen zřídka objevují na cizích drahách. Klusácké tradice si uchavala především Francie, i když francouzský klusák je menší a pomalejší než americký. Význačná plemena klusáků vznikla v Rusku. Nejslovutnější z nich, orlovský, se stal koněm reprezentačním, tím ostatně býval i za carských dob. Teprve poměrně nedávno v roce 1949, byl vyšlechtěn ruský klusák, odvozený od orlova vylepšeného americkým klusákem. Dnes slouží jako všestranný kůň v sulce i pod sedlem. Jeho hlavní předností je houževnatost, vytrvalost a učenlivost. Je sice podstatně rychlejší než orlov, ale zatím neměl příležitost prokázat své kvality na velkých dostihových drahách. Je však možné, že by se při dobré přípravě mohl uplatnit - lidé, kteří ho znají, tvrdí, že má nervy jako dráty, takže selhání téměř nepřipadá v úvahu. Ovšem současný stav v ruských chovech je značně nepřehledný.
